69. Jihovýchodní Asie
10.11.2017 - 10.1.2018
13. 11. 2017
A zase jsme na cestách! Tentokrát ne na půl roku, zkrátili jsme to na 2 měsíce 
Jiřího touha už nějakou dobu byla, podívat se do Jihovýchodní Asie a konečně se nám to podařilo. Já jsem sice s touto oblastí nebyla úplně v pohodě, ale následovat svého muže je přeci krásné 
Při našem putování navštívíme 9 zemí, po souši a letadlem, ale i lodí.
- Singapur-Vietnam-Laos-Kambodža-Barma - 1. putování
- Filipíny - odpočinek
- Princess Cruise - 3 týdenní putování lodí (2.800 pasažérů) - 3. putování (Singapur-Malajsie/Kota Kinabalu-Vietnam/Nha Trang+Ho Chi Ming City-Kambodža-Thajsko/Bangkok-Singapur-Indonesia/Bali-Malajsie/Kuala Lumpur-Malajsie/Penang-Thajsko/Phuket-Singapur)
Takže začínáme:
11. - 14.11.2017 Singapur
Kosmopolitní moderní město překvapilo mile tím, že tu není "plno". Čekali jsme přeplněné ulice lidmi a auty, ale je tu docela poklid. Praha je horší. Báječně se tu jí. Nachodili jsme spousty kilometrů a viděli co se dá. Počasí kolem 30 st. C, polojano. Během naší cesty se sem ještě 2x vrátíme.
Dnes jsme byli na závěrečné večeři a dali se místní specialitu - chilli kraba, vážně báječná záležitost - viz foto.
14. - 20.11.2017 Vietnam
14. - 15.11. Hanoi
Cesta z letiště (kde nás vyzvedl průvodce s řidičem) do hotelu byla docela hrůzostrašná! tomuhle se říká kulturní šok! celou cestu jsem byla úplně strnulá a čekala, kdy někoho přejedeme či nabouráme. Vzpamatovat jsme se museli až panákem slivovice (kterou jsme přibalili) na pokoji. Totální chaos, všichni se řítí všemi směry, protisměry, po chodníku, motorky a auta, chodci mezitím.
Hotel máme ucházející, čistý, jídlo je tu dobré, pro nás ovšem známé. Překvapením jsou budovy, ne svou strohostí, ale jak jsou strašně úzké, asi jsou tu drahé pozemky. Většina domů vypadá, že se musí každou chvíli sesunout, vše je omotáno elektrickými kabely. Říkáme si - rychle pryč ze špíny a chaosu do přírody, kam zamíříme zítra.
15. - 17.11. provincie Ninh Binh (J od Hanoe)
Dva dny jsme strávili v malém městečku, ale překvapivě krásném hotelu. Užili jsme si vyjížďku na lodičkách po řece Tam Coc, viděli pár pagod a templů. Ale také špínu a nepořádek na ulicích, neustále rozestavěné domy, menší, ale přesto stálý chaos na silnicích. Nic hezkého. Jídla máme tolik, že už se mu snažíme vyhýbat.
Zítra vyrážíme na východ do známé zátoky Halog Bay a sttrávíme dva dny na lodi.
18. - 20.11. Ha Long Bay
Jedním slovem - nádhera, právem zapsaná UNESCEM. příroda je mocná čarodějka, tady vytvořila rozlehlou plochu různě vyčnívajících pahorků a ostrůvků z moře.
Nalodili jsme se na loď Indochina Sails pro cca 40 lidí, příjemně překvapila vybavením jako v hotelu (koupelna i lepší). strávili jsme dva dny brouzdáním mezi pahorky, výlety s menší lodí na různá místa (krápníková jeskyně, plující rybářské vesnice, perlová farma). krásně jsme zrelaxovali, odpočinuli si od našeho průvodce, opět se přejedli a viděli nádheru. jen jsme nebyli sami, v jednu chvíli jsme kolem nás napočítali 41 dalších lodí! trochu Václavák, ale hezčí :-).
Cestou zpět (cca 3,5h) jsme zase pozorovali ubohost a totální binec všude možně, kde je volné místečko, tam se něco odloží, s odpadky si nedělají starosti, lemují silnice. A taky stožáry s vietnamskou vlajkou + tu nechybí srp a kladivo, brr. Domy vypadají od silnice docela dobře, mají barevnou fasádu, jsou hodně úzké, ale další tři strany jsou šedivé a většinou bez oken. A zepředu jsou většinou zakrytá ohromnou igelitovou plachtou, aby se jim tam neprášilo!
Teď už se těšíme na zítřejší přesun do Laosu, nám země neznámé.
20.-25.11.2017 Laos
20.-22.11. Vientiane
A těšili jsme se oprávněně. Hlavní město Laosu na nás zapůsobilo příjemně už cestou z letiště. Na rozdíl od Vietnamu to tu je čistější, uspořádanější, klidnější. je tu pořád "cítit" závan Evropy, pozůstatek francouzské Indočíny. Všude panuje stavební ruch, opravují se silnice, staví nové domy. Je tu spousta moderních továren jako Samsung.....
Ve dvou dnech jsme navštívili několik "vatů" neboli chrámů, kterých je to opravdu bezpočet. Vše září jasnou žlutou/zlatou a červenou barvou. Hodně zajímavý byl Park Budhů za městem. A moc nám chutná jídlo, zkusili jsme vždy místní restaurace, kde jsme si dávali místní pivo Beerlao. Z jedné, ve 4.p jsme pozorovali večerní trhy, kdy se zavře silnice na nábřeží (řeka Mekong tu odděluje Laos a Thajsko), postaví stánky a už to frčí.... a samozřejmě popíjíme i vínko. Je to k mání hodně vín francouzských, chilských, jihoafrických.
A po dvou dnech přelétáme do města Luang Prabang.
22.-25.11. Luang Prabang
Původně hlavní město, do r. 75, město královské - v tomto roce v Laosu skončila monarchie a přišli komunisti. To je hlavně vidět na hojně se plápolajících vlajkách se srpem a kladivem.
Město je moc hezké, starobylé a evropské. Budovy jsou renovované, udržované, ze dvou stran lemované řekami, uprostřed rušná hlavní třída s obchody a restauracemi. Překvapením bylo množství velkých a luxusních aut, skútry jsou samozřejmostí - včetně jejich obsazenosti čtyřčlennou rodinou Místní průvodce byl fajn, získali jsme spoustu nových informací. Navštívili jsme opět několik vatů, vylezli na kopec nad městem se zlatou stúpou a krásným rozhledem, prohlédli si bývalý královský palác a samozřejmě ranní a večerní tržiště. Tím tu prostě žijí. i pečené krysy se tu dají koupit.
Místní průvodce byl fajn, získali jsme spoustu nových informací. Navštívili jsme opět několik vatů, vylezli na kopec nad městem se zlatou stúpou a krásným rozhledem, prohlédli si bývalý královský palác a samozřejmě ranní a večerní tržiště. Tím tu prostě žijí. i pečené krysy se tu dají koupit. Zakusili jsme výlet lodí po Mekongu, cca 2h proti proudu - měli jsme k dispozici neuvěřitelně dlouhou a úzkou loď, tak pro 30 lidí, ale tentokrát jen pro nás dva - do jeskyně, kde se nachází 4000 různě velikých soch budhů, pak výlet na nádherné vodopády s kaskádami modré vody. I medvědy jsme viděli.
Prostě paráda, Laos se nám líbí. Čekali jsme zaostalou zemi, ale tou, i přes vládu komunistů, není. Neuvěřitelné je, že tu jezdí jen velká, drahá auta, jako nákladní SUV, velké luxusní minivany, které používají cestovky. Ovšem skútry tu vedou, velmi lehce je rodina přemění v "náklaďák" - 4 lidi, matrace, několik beden s jídlem, vše se na něj vejde.
A teď už míříme do Kambodži.
25.11. - 1.12. 2017 Kambodža
25. - 29.11. Siem Reap
První dojmy z Kambodži při cestě z letiště byly příjemné, nečekané - všude samé velké, spíše ohromné, nové moderní hotely, palmy, krásná auta. pak jsme zajeli do postranních ulic a už to bylo horší. Ale hotel jsme měli nádherný, různě rozeseté, ale pospojované domky, mostíky, vše z masivního dřeva, bazén. Oáza klidu a pohody.
Kambodža je dost chudá země, je tu spoustu špíny (ne v centru a na hlavních ulicích) a nepořádku. Odpadky háží kam se zrovna hodí. s tímhle vůbec nekoresponduje fakt, že tu jezdí drahá a ohromná auta - moje Mitsubishi by bylo zahanbeno. Nádherné velké Toyoty a Lexusy, samá SUV jsou všude. Malá auta tu nejsou vůbec. a pak samozřejmě motorky, na kterých se dá vozit cokoliv (viz foto). Celá rodina, hromada banánů, živá prasata, 50 slepic či kachen. Naskýtaly se nám neuvěřitelné pohledy. ač je tu hustá doprava, je taková bezpečnější než třeba ve Vietnamu.
Lidé jsou tu moc milí, přátelští, ovšem jeli někdo v uniformě, patřičně k ní se tak i tváří.
Měli jsme štěstí, že jsme se mohli setkat s Helou a Ondrou, s kterými jsme na hotelu povečeřeli. A taky jsme se párkrát sešli s Evou Jones (rodačkou z Brna), vlastnící agenturu, která nám naše cestování zařídila. Jiří byl s Jonesovými na večeři, ovšem na mě se podepsalo cestovatelské prostředí a den a půl jsem nevylezla z pokoje :-).
Siem Reap je žádanou turistickou destinací, a to hlavně kvůli, asi největšímu, chrámu na světě Angkor Vat. Je to neuvěřitelné ohromná stavba z počátku 12.st., která se sice pomalu rozpadá, ale pořád je naprosto impozantní!
V okolí jsme objeli několik chrámů podobného stylu, vše je hodně zajímavé. Hodně zajímavým zážitkem byl výlet místní chatrnou lodí do "plovoucí vesnice". Lidé tu žijí v dřevěných chatrčích stojících na vysokých kůlech a živí se rybařením.
Po třech dnech jsme se autem přemístili (cca 350km, 6h jízdy) do hlavního města. Po cestě jsme pozorovali kde co, různě obložené skútry a střídající se styly domů. bohužel čím dál od města, tím horší. Klasika je dřevěný domek na kůlech, nejlépe s pár kravami před ním. Když už si místní postaví docela hezký, barevný zděný dům, tak před něj postaví zastřešený stánek, který z poloviny dům zakryje, a mají obchod. Je neláká obchod zděný, ale jen přístřešek a pobyt na ulici.
29.11. - 1.12. Phnom Penh
Hlavní město má naštěstí jednu velkou výhodu - polohu na břehu řeky Mekong, resp. na soutoku 4 řek. A to pak město vypadá hned jinak - velké nábřeží s mnoha pouličními prodejci čehokoliv, i když opět obklopeni špínou a odpadky. Navíc město jaksi divně zapáchá na každém rohu. Mekong je tu velmi zvláštní - v období dešťů teče směrem do hor a naplňuje vodou ohromné jezero uprostřed země, ovšem v období sucha se obrátí a teče z hor dolů. Což se zrovna stalo v těchto dnech.
Ubytovaní jsme byli v hotýlku s pidi místností, ale na dobrém místě, kousek od nábřeží. Takže jsme měli po ruce i místní restaurace. Ale vždy se snažíme najít takovou, která má sice místní kuchyni, ale aspoň vypadá jako restaurace...jinak na ulici se dá najíst každých 10m - stánek, ve kterém se kuchtí cokoliv, obklopen malými plastovými židlemi a nelibou vůní.
Ve městě jsme objeli opět několik chrámů, ten královský byl kousek od hotelu - místní král umí česky neb u nás v 60.letech několik let studovat tanec :-). Už nám ty stavby trochu splývají
, je jich moc a jsou hodně podobné.
, je jich moc a jsou hodně podobné. Ale také jsme navštívili nehezké místo spojené s kambodžskou neslavnou historií - rudými Khméry. Místo se jmenuje "Killing fields" a Muzeum genocidy. Je to něco jako navštívit Terezín s výkladem. odtud nemám žádné foto, přišlo mi to nepatřičné. Po návratu jsme byli ještě nějakou dobu dost špatní.
Kambodža je plná rozporů, ale zdá se, že se jí vede a ekonomicky jde nahoru. Všude se staví, rekonstruuje, ale pouliční život tu zřejmě přetrvá. Ve všech zemích nás průvodci vedou na místní tržiště, což mi obecně nemáme rádi, ale tak trochu to absolvujeme. Myslela jsem si, že to nejhorší, co se dá prodávat k snědku už jsem viděla v Laosu - grilované krysy. Omyl, tady se - ne až tak překvapivě - grilují různí brouci, ale hlavně velké tarantule! a to už na mě bylo moc 
.
.A jedeme do poslední země našeho putování (tedy první poloviny putován) - do Myanmaru.
1.-9.12. 2017 Myanmar
1.-4.12. Mandalay
Tohle město je zatím to nehorší, které jsme navštívili. sami jsme vyšli ven jen jednou, na místní pivečko - mimochodem, pivovar Mandaly stavěli Češi. všude je strašně špíny, odpadků, mezitím se sedí, pije vaří, batolí se děti, silnice a chodníky jsou rozboření...brrr.
Ale památky jsou tu zajímavé. Začali jsme v pagodě, kde dřepí zlatý budha, který roste :-).
Lidé si kupují za 3-4USD zlaté lístečky a lepí ho na už tak zlatého budhu, takže ten pomalu ztrácí svůj tvar. Byli jsme se podívat, jak se ty lístečky vyrábí - hodně rukodělná práce, jak ve středověku.....ostatně to jsme viděli na několik jiných místech také - tkalcovské stavy, broušení nefritu, odlívání soch.... všechno se dělá na koleni či na ulici s primitivními nástroji. Navštívili jsme trh s drahokamy, resp. s nefritem - děs a hrůza, vše probíhá na zemi ve špíně.
Zašli jsme do vyhlášeného kláštera a pozorovali mnichy při přijímání darů od sponzorů (z toho žijí) a nástup na oběd. Zajímavé, ale zjistili jsme, že jsou to vlastně "příživníci", nic svatého na nich není - kdo nemá na školu, dá dítě do kláštera, kde se nějakým způsobem vzdělává (ale nic zvláštního) a hlavně žebrá - ráno chodí po ulicích s miskou a očekávají rýži, někteří mají své sponzory, které jim dávají vše možné.
Další budha byl vytesán z jednoho kusu mramoru, pak jsme viděli spoustu pozlacených pagod a budhů. je to už trochu fádní. Absolvovali jsme projížďku s koňským povozem, byla to tzv. "masáž zadarmo", jak tu říkají jízdě na nezpevněné cestě. O silnici se mluvit nedá.
4.-6.12. Bagan
Tady jsme si užili historie! Vše naprosto odlišné od Mandalay, i od všech ostatních památek/pagod. Tady je minimum zlatých blyštivých věcí, ale zato jsou tu zajímavé kamenné či cihlové pagody a stúpy. je to taková oáza na oči i duši. Tase jsme jeli povozem, podívali se do místní vesnice a užívali si tu nádheru. Taky jsme zajeli za město k posvátné hoře (Mt. Popa) s nádherným chrámem - ale zespodu je hezčí než pak nahoře.
6.-9.12. Yangon/Rangún
Kdysi hlavní město Myanmaru/Barmy, ostatně jako spousta dalších měst (i ta předchozí). tady se to hodně měnilo, i v současné historii. Je to velké město plné nepořádku, moderních skleněných staveb střídajících se se zašlou slávou koloniální architektury. Tu bohužel neudržují.
Zašli jsme na českou ambasádu popovídat si s naším velvyslancem, který hrával s Jiřím kdysi basket. Takhle jsme ho také navštívili v r. 2006 v Taipei. a svezli se diplomatickým BMW.
. V Yangunu je údajně největší zlatá pagoda, takže jsme tam taky byli. Ostatně tady je všechno největší, nejzlatější, nejdelší, nejtěžší.... Jako např. socha ležícího budhy, který vypadá jak z cirkusu, je umístěn pod nějakou střechou - vypadlo to, že jdeme na tržiště, měří 70m!
Myanmar je hodně zajímavá země, ale se spoustou propastných rozdílů. Hodně tu obtěžují prodejci čehokoliv, doprava je šílená, každý jezdí jak chce - ale aspoň poslouchají semafor, na rozdíl od Laosu. V Myanmaru se těží zlato, mají ho spoustu, ale nestačí jim, musí dovážet, protože vše vypatlají na chrámy, pagody a budhy! A měli jsme výborného (nejlepšího) průvodce s dobrou angličtinou a byl velmi vtipný.
Tak, a to je konec našeho "organizovaného" putování.
- navštívili jsme 5 zemí
- letěli 12x letadlem
- neustále počítáme peníze v "tisících" - mít v ruce pětisettisícovou bankovku není nic neobvyklého
- v každé zemi ochutnáváme místní pivo (zatím nejlepší bylo v SIngapuru - Tiger)
A krátké shrnutí:
Singapur
- čistota - klid - pořádek - moderní rozmanité město (neprodávají se tu žvýkačky, aby se neodhazovali na ulici)
Vietnam
- nepořádek - špína - neklid/chaos - sousta skútrů - socialistická "deka"
- nejzajímavější byl velký budhistický areál se 4 chrámy a koridorem 500 budhů, raritou byla Hanoi a krásou zátoka Ha Long Bay
Laos
- chudoba - patrný vliv kolonialismu - velká moderní auta - milé překvapení
- nejzajímavější byl budhistický park se spoustou soch, pak město Luang Prabang celé (kolonialismus)
Kambodža
- odpadky všude - špína - chudoba - moderní a čistá auta (ač se práší všude - oblečení se nedá vzít 2x na sebe)
- nejzajímavější byl největší chrám světa Angor Vat a smutné místo Killing fields
Myanmar
- hodně rozmanitý - chudoba/bohatství - nepořádek - nepříjemné obtěžování prodejci
- zážitkem byl trh s nefrity, zlatý budha, atrakcí ležící budha, nádherné město Bagan, Mt. Popa a taky zlatá pagoda v Yangonu.
Svorně všichni ve všech zemích nezdravě podléhají kultu a přeceňování Buddhy, asi nejvíce v Myanmaru. Na jejich budhismu je minimum posvátného, ale spíše dnes už komerčního, tohle nás trochu zklamalo.
Tak a teď nám začíná dovolená
.
. 9. - 17.12. Filipíny
9.-12.12. Manila
Hlavní město Filipín je velmi různorodé, město mnoha tváří. Když jsme městem projížděli z letiště do hotelu, byl večer, všechno zářilo, blikalo, bylo osvíceno a my byli příjemně překvapeni. Moderní vysoké mrakodrapy, skleněné budovy, osvětlené nábřeží, paráda.
Ráno už to vypadalo trošku jinak. Nábřeží vypadá sice dobře, žádné odpadky, ale chodit se tam nedá kvůli zápachu, který způsobují odpadky naházené v moři.
Vzali jsme si privátní city tour a narazili na fajn řidiče s dobrou angličtinou. A ten nám ukázal několik tváří města - moderní, čisté, krásná architektura vs. špína, chudoba, barabizny. největším "zážitkem" byl průjezd hřbitovem, kde živí žijí společně s mrtvými - na hřbitově žije docela dost lidí, mezi hrobkami se potulují slepice, visí prádlo, vychovávají se tu děti (viz foto) - postýlka vedle rakve! Dost otřesný zážitek.
Oslavila jsem tu narozky při večeři s kamarádem-cyklistou, který vybral restauraci asi 5km od našeho hotelu - a zase šílený zážitek - doprava. Tuhle vzdálenost jsme jeli 1:30h! Takovou šílenou dopravua jsme ještě nikde nezažili, auta všude, stojí se, hrůza. No 11 mil. obyvatel je přeci jen dost. Ale jídlo bylo výborné, po dlouhé době jsme měli pořádný steak!
Byl to docela zajímavý pobyt, zase další poznání, jak se dá žít. Vánoční čas tu prožívají velmi intenzivně, Filipíny jsou katolická země a je to znát. Proto ta šílená výzdoba. Vánoční stromek na každém rohu, koledy atd. Jen by mohli zlepšit angličtinu a taky úroveň služeb. Všichni jsou strašně moc milí, úslužní, ale totálně mimo - např. při objednání lahve vína a 2 skleniček přinesli lahev a 2 plné sklenice vína :-). A to byla jedna věc na druhé.
12. - 17.12. ostrov Cebu
A konečně přišla naše "dovolená". Přesunuli jsme se do menšího hotelového resortu s vlastní pláží a začali odpočívat. Jenže počasí nám to trošku zkazilo. Bylo pořád pod mrakem, sluníčko jsme neviděli, teplota klesla na 24-26 C a pořád mírně pršelo. Takže jsme se z hotelu nehnuli, ač jsme chtěli absolvovat výlet na další ostrov, Bohol, kde je krásná příroda a nejmenší opice na světě.
Tak si jen užíváme, čteme a odpočíváme.
A zítra se vracíme zpět do Singapuru a v úterý hurá na loď! Už se moc těšíme.
17. - 19.12. Singapur
Jupíí, jsme zase tady. V čistotě, neuvěřitelném klidu a pohodě. Shodli jsme se, že tohlel prostředí jsme už moc potřebovali.
docela jsme měli štěstí, že jsme hladce opustili Filipíny, neboť o víkendu ostrovy zasáhl cyklón - proto nám celé dny propršelo - a město Cebu bylo zčásti pod vodou. Při odjezdu konečně vysvitlo sluníčko, ale zároveň jsme se dozvěděli z televize, že zahynulo asi 30 lidí a pár desítek je stále pohřešovaných. My jsme kromě deště nezaznamenali ani ťuk!
Včera jsme přiletěli večer a hned jsme zašli na pivo a vínko. Ale s vínkem je to tu také na štíru. Máme dobrý hotel, ale jejich povědomí je nulové - nabídka vína zněla "máme červené Chardonnay" - to jsme se podivili.
Dnes dopoledne jsme se zase vydali městem po nám už známých ulicích a kochali jsme se. Prošli jsme si důkladně nádherný park za úžasnou stavbou, místní raritou, a nachodili 15.000 kroků. Večer se sejdeme s kamarádem, jdeme do indické čtvrti, do nepálské restaurace. A zítra nás čeká po poledni loď.
Nejsem si jistá, kdy zaktualizuji stránky neb s připojením to nebude jednoduché. Většinou si na lodi připojení nekupujeme, ale uvidíme.
Krásné svátky všem!!!!!
Je téměř polovina ledna, my jsme se šťastně vrátili z cest a vlastně už se těšíme na cesty další :-).
Třínedělní plavba na s Princess Cruises na 18 patrové lodi Saphire Princess byla dle očekávání velmi příjemná. Žádné balení a vybalování, jen pohoda. Jako vždy jsme měli kajutu na 11. palubě s balkónem, strategické místo - všude to bylo kousek. A protože Jiří nepoužívá výtah, taky jsme si docela slušně procvičili lýtkové svaly.
Téměř všechny zastávky byly příjemné, i když někdy docela náročné.
Malajsie/Kota Kinabalu - kotvili jsme u pevniny, příjemné městečko, které jsme krátce prošli
Vietnam/Nha Trang - velký rozdíl oproti severní části země, větší pořádek, nádech západu
Vietnam/Ho Chi Ming City neboli Saigon - opravdu "západní" město, čisto
Kambodža/Sinouhville - tuhle zastávku jsme museli vynechat, místní úředníci nechtěli povolit naší lodi spuštění tendrů a tedy přepravu pasažérů na moře a do přístavu. nabídli jejich čluny, ale za ty náš kapitán nechtěl převzít odpovědnost. Ale nikterak nám to nevadilo.
Thajsko/Bangkok- tohle byla nejnepříjemnější zastávka, z přístavu jsme museli jet 2,5h do města, celý den pršelo, všude bylo přelidněno, zmatek, špína. Sem už nikdy.
Singapur- někteří cestující se vylodili, noví zase nalodili, jen my pokračovali :-).
Indonesia/Bali- moc příjemné, krásné pláže, resorty, užili jsme si to.
Malajsie/Kuala Lumpur- opravdové velkoměsto, nádherné stavby
Malajsie/ostrov Penang- příjemné překvapení, koloniální architektura skloubená se moderními mrakodrapy.
Thajsko/Phuket- tady jsme si nic neužili, jen chvíli pobyli na pobřeží.
Singapur - a hurá domů.
Celou naši cestu jsme si náramně užili, spoustu se toho dozvěděli, poučili se.
A zase jsme rádi, že žijeme tam, kde žijeme.
Náhledy fotografií ze složky 69. Jihovýchodní Asie
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
